1. Jezte společně kdykoli to je možné. Podávejte jídlo vždy v přibližně stejnou dobu. Nenechávejte děti jíst u televize. Naučte ho hezky prostřít, a jezte společně s ním i s ostatními členy rodiny pokud je to možné. Vždy je základ podat dítěti snídani, oběd a večeři, i pokud tvrdí, že nemá hlad. Určitě by hlad zahnalo sladkostmi, ale to je špatně.
2. Naučte dítě ráno vstávat v určitý čas, vhodný k danému věku dítěte. Nerozlišujte všední dny a dny volna. To platí i u večerního usínání. Žádné ponocování! Ani když ho ráno nečeká školka, škola.
3. 
Začněte už odmalička vést dítě k úklidu a povinnostem. Předškoláci by si po sobě měli vždy umět uklidit věci, mohou vám pomoci s prádlem, s vybalováním nákupu, s chystáním oběda a podobně. Školní děti už zvládnout vyluxovat svůj pokojíček, utřít prach atd. Udělejte rozpis domácích prací, a zaveďte i drobné odměny.
4. Motivujte dítě, a chvalte ho za vše, co se mu podaří. Ani nevíte, jakou radost mu udělá jedna vaše krátká věta „To se ti moc povedlo!“ nebo „Jsem na tebe hrdá“.
5. Kreativita, tvoření a didaktické hry jsou pro děti velmi důležité, a měli byste jim dát prostor, aby denně mohli něco nového vytvářet. Učte své dítě formou hry,
6. Samozřejmě jim musí zůstat i čas pro hraní. To k dětství zkrátka patří.
7. Denně na čerstvý vzduch. Dítě se potřebuje vyblbnout a vyskákat. Pokud časově nestiháte, nebo není zrovna nejvhodnější počasí, zajděte alespoň na krátkou procházku. Nejlépe do přírody či alespoň do parku.
8. Zaveďte kapesné. Ne tisíce, ani stovky. Zaveďte nízké kapesné, které budete dávat formou odměn. Za chování, za pomoc v domácnosti, za známky, za krásný výtvor atd. Kupte dítěti šetřící prasátko. Pokud útratu necháte zcela na dítěti, učíte ho finančně hospodařit.
9. Každý rodič zná období, kdy dítě zlobí, a musí přijít trest. Nejúčinnějším trestem, jaký si spousta rodičů neuvědomuje je trest velmi jednoduchý: „Jdi do svého pokoje a tam přemýšlej o tom, co jsi udělal špatně. Až na to přijdeš, přijď se omluvit a bude to pořádku.“ Jak jednoduché, že? Opravdu to zabírá.
10. Nikdy dítěti neříkejte tyto věty: „Ty jsi mě ale zklamal“, „Neumíš to.“, „Pepík to ale uměl lépe“, „Proč nic nechápeš?“, „Jenom mě štveš.“, a další podobné. Dětská duše je velmi křehká. Jste pro ně středobod vesmíru, a pokud jim dáte najevo, že jste z nich zklamaní, zůstane to v nich hluboko zakořeněno.