V poslední době se velmi rozšířil trend výrobků z domácích surovin, tedy ze surovin, které byly získány a zpracovány v naší zemi. Tento vývoj má poměrně jednoduchý důvod: lidé se začínají více zajímat o naši planetu i o ekologii a chtějí ji podpořit tím, že nebudou podporovat dopravu zboží přes půl světa, když může být vyrobeno lokálně. To je zajisté chvályhodné, ovšem skutečně výrobci dodržují to, co slibují v reklamách?
Odpověď tak jednoduchá není. Zde totiž záleží na definici „český výrobek“. U nás se tak totiž mohou označovat i ty produkty, které byly sice zpracovány v zahraničí, avšak závěrečná fáze, například balení, byla provedena v naší republice. I to se totiž počítá jako „vyrobeno v Česku“, a pokud se o to zákazník blíže nezajímá, může si myslet, že má plně místní výrobek.
Typickým příkladem jsou samozřejmě potraviny, ovšem netýká se to jen jich. Například originální české kabelky jsou málokdy skutečně plně české. Mnohdy jsou minimálně suroviny dovezeny ze zahraničí, neboť je to levnější. Případně jsou tam také zpracovány a upraveny na jednotlivé díly, které se posléze u nás dají dohromady.
Nemůžeme to však mít obchodům plně za zlé. Snaží se pouze vydělat a vézt se na aktuální módní vlně je léty prověřená účinná taktika, jak dosáhnout zvýšení prodeje. A to, že se zákazník nedozví veškeré informace, není lež. Koneckonců stačí, aby si bedlivě přečetl etiketu, kde musí být původ všech surovin jasně napsán. To, že lidé čtou pouze to, co je napsané velkým písmem, nejlépe slova jako „akce“ či „sleva“ nebo reklamní slogany, skutečně není chyba obchodních řetězců.
Jak se tedy můžeme bránit? Jednoduše, stačí nebýt líný a skutečně číst vše, co je na etiketě napsáno, jakkoliv je to písmo malé. Tím se totiž vyhneme nepříjemným překvapením, když zjistíme, že například to „maso od českých řezníků“ bylo sice zpracováno u nás, ovšem pochází například z Polska.
Proto buďme při nákupu obezřetní a skutečně se zajímejme o to, co jíme. Prospějeme tím nejen naší planetě, ale i svému zdraví.