Před započetím procesu vstřikování je uveden do pohybu ocelový šnek, ten nabere plastový granulát do prostoru tzv. plastikační jednotky. Zde se granulát zahřívá na tavicí teplotu a stlačí se, aby unikly z taveniny vzduchové bubliny.
Vstřikovací cyklus pokračuje uzavřením obou polovin formy a pomocí pohybu šnekového soukolí je pod vysokým tlakem zhruba 100 MPa tavenina vstříknuta do všech částí formy. Do temperančních dutin ve formě se přivede chladicí kapalina, zpravidla se jedná o vodu s nuceným oběhem, a ta výlisek ochladí na požadovanou teplotu. V průběhu vstřikovacího procesu musí být nástroj dokonale odvzdušněn, aby se uvnitř formy netvořily plyny, to se provádí buď speciálním kanálkem, nebo se odvzdušnění vymezí vůlí mezi vstřikovacím nástrojem a vyhazovacími trny.
Všechny vstřikolisy musí mít nastaveny vstřikovací parametry na optimální hodnotu, jinak dochází k nedostříknutí výlisku, nebo naopak k přestříknutí, k různým deformacím, nebo otřepům.
Zásadní parametry pro seřízení vstřikovacího lisu
- Správná hodnota vstřikovacího tlaku.
- Plastifikace – otáčky šnekového soukolí a rychlost podávání materiálu. Příliš vysoké otáčky zvyšují tření a v plastifikačním válci pak dojde k degradaci plastu.
- Teplota taveniny a vstřikovacího nástroje – jestliže je příliš nízká, materiál tuhne ještě před vyplněním dutiny formy, příliš vysoká teplota způsobuje spálená místa, rozpad materiálu, a přestřiky.
- Teplota chlazení formy (temperance).
- Dotlak – ten je pro vstřikování zásadní. Nízká hodnota dotlaku způsobuje nedostatečné vyplnění formy a při vysokém dotlaku forma přetéká. Příliš vysoký dotlak přetlačí sílu, která formu uzavírá, a výlisek nabobtná a forma se vyboulí.
- Rychlost vstřikování, dávkování a délka dávkovací dráhy. Příliš nízká rychlost má za následek typickou pomerančovou kůru na povrchu výlisku, vznikají i tzv. nepevné studené spoje. Při vysoké rychlosti se v dutině udrží vzduchové bubliny, dochází ke spáleninám a přetokům.
- Optimální konstrukce vstřikovacího nástroje a formy. To se týká také optimalizace forem, většinou se vytváří vícenásobné formy pro vstřikování více kusů výlisků v jednom cyklu. Po vylisování se odděluje od výrobků vtoková soustava a ta je vždy považována za odpad, je tedy žádoucí, aby bylo v procesu výroby odpadu co nejméně.